Starý Jičín a významné osobnosti

Starý Jičín

Náměstí ve Starém jičíně

       Obec je situována na úpatí Starojického kopce v Moravské bráně asi  5 km západně od Nového Jičína. Starojický kopec skýtá nevšední výhled do širokého okolí - na Jeseníky, Odersko až k Ostravě.

   Vznik a vývoj obce Starý Jičín úzce souvisí s dějinami hradu a panstvím Starý Jičín jako tržního centra na spojovacích cestách mezi Jadranem a Baltským mořem - tzv. Jantarová cesta. Název této historické trasy se v nedávné době přenesl do projektu budování cyklotras. Délka stezky je 300 km a vede po stávajících komunikacích.

    Nad vesničkou na Starojickém kopci se ze staré doby zachovaly již jen trosky šlechtického hradu. Po rekonstrukci a dostavbě hradní věže, je zde v provozu hradní kavárna.

V horní části vyhlídkové věže byla instalována dobová expozice zbraní a dokumentace o hradě a panství. Kromě občerstvení na hradě mohou ti náročnější z vás zavítat do restaurace  “Zámeček pod hradem“, která svým charakterem připomíná prostředí středověkých hradů a zámků. V její nové přístavbě najdete luxusní ubytování.

   V současné době má obec Starý Jičín spolu s okolními vesnicemi asi 2100 obyvatel. V obci se nachází ještě několik kulturních památek, například Farní kostel sv.Václava, kamenný pranýř-sloup nižšího hrdelního práva, socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí, rekonstruovaná kašna, dřevěná pavlač vedoucí ke starobylému kostelu a další.

Hrad Starý Jičín

  Tento hrad ležící v Moravské bráně na osamělém kopci (496,2 m.n.m.) nad městečkem Starý Jičín  vznikl už někdy v polovině 13. století. Patří mezi vůbec nejstarší hrady na Moravě. Založil ho hrabě Arnold z Huckenswagenu, který zastával významné postavení na dvoře krále Přemysla Otakara I a i jeho syna Václava I.

   Páni z Žerotína přinesli hradu přestavbu některých místností a budov. Za účast na stavovském povstání ztratil Vilém Bedřich ze Žerotína čtyři pětiny majetku. Mezi nimi i panství Starý Jičín. V roce 1624 bylo panství přiřčeno charvátskému bánovi Mikuláši Frankopávovi z Tržacu.

   V době třicetileté války byl hrad velmi poškozen, byl několikrát dobyt a obsazen krnovským knížetem Janem Jiřím, Slezany, Dány a Švédy.

    Žádný z majitelů už neměl snahu do rozsáhlého torza hradu vkládat peníze, a tak byl hrad jen nejnutněji udržován. Ještě v polovině 18. století byl hrad částečně obyvatelný.

Od té doby se však začal rychle měnit v trosky, které návštěvník může zhlédnout dnes. V 90. létech 20. století byla zrekonstruována věž při hlavní bráně, která slouží jako  pokladna, menší občerstvení a vyhlídka do kraje kolem Moravské brány, Oderských vrchů či Beskyd.

Pověst:

Na kamenité cestě, která vede ke starojickému hradu, asi 20 kroků za křížem, jsou ve skalnaté cestě dva otisky. Jsou prý to otisky čertova kopyta a hlavy. K těmto dvěma otiskům se pojí tato pověst:

  Kdysi za dávných dob pořádal kníže, sídlící na starojickém hradě, velikou hostinu. Najednou se rozzuřila nad krajem veliká bouře. V této bouři - již bylo pozdě v noci - přijel do hradu nějaký bohatý šlechtic a žádal o pohostinství. Poněvadž kníže viděl, jaký je nečas, a byl velmi pohostinný, poručil ihned, aby neznámého pustili a náležitě se o něj postarali. Když se neznámý šlechtic převlékl do čistého, uvedli ho do hodovní síně.

  Knížeti se onen šlechtic velice zamlouval, a proto mu nebylo nikterak proti mysli, když se začal dvořit jeho dceři. Avšak jeho radost neměla trvat dlouho. Když zase tančil s princeznou, upadl jí na zem šátek. Rychle se pro něj shýbla a tu uviděla, že její společník má místo nohy kopyto. Zavrávorala a klesla ve mdlobách k zemi. Z úst se jí vydal výkřik - ďábel! Všichni se křižovali a strnuli hrůzou.

  Toho okamžiku využil neznámý a rychle zmizel z hodovní síně. Sedl na koně a rychle ujížděl od hradu dolů. Tu náhle spatřil před sebou kříž. To se mu stalo osudným. Ztratil rovnováhu a střemhlav sletěl z koně. Náraz byl tak prudký, že po jeho dopadu zůstala jeho hlava a kopyto vyznačeny ve skále a jsou tam dodnes.

František Palacký

Narodil se v roce 1798 v Hodslavicích na severní Moravě v rodině evangelického učitele. Pocházel z početné rodiny, měl přes 10 sourozenců. Rodina samotná pocházela z Palačova, což je jedna z vesnic, která leží na úpatí starojického hradu. Vzdělání získal  na evangelických školách v Uhrách, nejdříve v Trenčíně, poté v Prešpurku (dnešní Bratislavě).

Zajímal se o českou literaturu, dějiny umění a estetiku, později hlavně o českou historii. V roce 1823 přišel do Prahy, kde působil jako archivář hraběte Štenberka, jednoho ze zakladatelů Vlasteneckého muzea. Stal se také členem Královské české společnosti nauk.

V roce 1831 se podílel na založení Matice české, která vydávala české knihy např. Jungmannův Česko-německý slovník.

Spoluzakládal a později řídil Časopis Českého muzea. Pro své odborné schopnosti a neobyčejnou píli byl František Palacký českými stavy jmenovám historiografem (dějepiscem) Království českého, když se již desetiletí před tím věnoval studiu a sepisování českých dějin. Jeho Dějiny národu českého v Čechách a na Moravě jsou dodnes základním dílem české historické vědy.

František Pavlík – kulturní pracovník

Narodil se 18.12.1834 na Starém Jičíně

Katolický kněz, který byl iniciátorem založení čtenářského spolku ve Valašském Meziříčí v roce 1862. Je autorem stati Dřevěný kostel v Tiché na Valašsku.(1892)

Jarolín Pavlík Stanislav – básník

*St.Jičín          +Rejvíz  

22.9.1865 - 23.12.1938

Farář na Rejvízu, který občas psával epické a lyricko-epické básně (Novic, Na Hostýně).

Autor nábožensky laděných básní a vlastivědných knih.

Ladislav Pospěch – skladatel a básník

*17.6.1927 Starý Jičín +1982

Působil jako učitel. Upravil řadu valašských písní pro sbor a orchestr, složil Starojický valčík. Podílel se na četných úpravách lidových písní, skládal vlastní písně - budovatelské a satirické. Byl to rovněž sběratel lidových písní z Valašska. Jedna zajímavost na závěr – byl to dědeček manželky od pana učitele Jiřího Adamce.

Kateřina Konečná

Poslankyně do parlamentu ČR, která absolvovala naši ZŠ Starý Jičín.

Kateřina Konečná se narodila 20.1.1981 v okrese, který se nachází na jihu severomoravského kraje, okrese Nový Jičín. Své dětství prožila ve vesnici Starý Jičín, což je vesnice, která se rozprostírá pod zříceninou středověkého hradu, jehož název nese dodnes – v obci Starý Jičín.

Do první třídy základní školy ve Starém Jičíně nastoupila v roce 1987. Základní školu úspěšně dokončila v roce 1995. V témž roce nastoupila na Gymnázium v Novém Jičíně, které ukončila maturitou v roce 1999. Po absolvování  maturity byla přijata na ekonomicko správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Národní hospodářství, specializace hospodářská politika. Po zvolení poslankyní Parlamentu České republiky v roce 2001 přestoupila na kombinované studium na této fakultě, obor veřejná ekonomie a správa. Toto studium v červenci roku 2003 zakončila závěrečnou zkouškou a získala tak titul bakalář.

Po nástupu do funkce poslance Parlamentu České republiky v roce 2002 byla delegována do výboru zahraničního. Aktivně se při své práci v Parlamentu České republiky tedy věnuje zahraničně – politickým otázkám a otázkám, které se týkají mládeže a problematiky mladých lidí. Zároveň je členem Středoevropské iniciativy, která se schází několikrát ročně a řeší otázky přistoupení a zároveň začlenění zemí, které sdružuje do Evropské unie.

Na jaře roku 2003 byla delegována, jedna ze sedmnácti poslanců Parlamentu České republiky, jako pozorovatelka do Evropského parlamentu, kde pracuje ve výboru pro sociální politiku a zaměstnanost. V Evropském parlamentu je KSČM zařazena do frakce Evropské sjednocené levice/Severské levice.

Ovládá hovorově německý a anglický jazyk.

Mezi její záliby patří především divadlo, hudba a výtvarné umění.

V roce 2006 byla zvolena podruhé poslankyní Parlamentu ČR.

Tradice Běhu svatého Václava

Na území Starého Jičína existuje silná svatováclavská tradice.

Již v roce 1184 je historicky doložena stavba kostela, jehož patronem je sv. Václav. Od nepaměti se zde slaví svatováclavské hody, které bývaly spojeny s lidovou zábavou.

V posledních letech se přidala tradice nová . V září 2008 proběhl  již 16. ročník Běhu svatého Václava.

            S myšlenkou běhu pro všechny věkové kategorie přišel známý místní sportovec, maratónský běžec Karel Ligocki. Postupně se mu podařilo pro tento nápad nadchnout společenství mládeže z farnosti Starý Jičín. První ročník byl odstartován v září 1993 a účastnilo se ho tehdy 50 běžců. V posledních letech se závodu účastní okolo 120 sportovců.  Akce se setkala s podporou rovněž u obecního úřadu.

            Po samotném závodě, který je dlouhý přibližně 4,5 km, probíhá vyhlašování výsledků a následuje mše svatá ve farním kostele. Součástí akce je společný oběd a odpolední program, který je každý rok jiný.

            O oblíbenosti Běhu sv. Václava, a to nejen mezi místními, svědčí fakt, že většina startovního pole se účastní opakovaně a stále se vrací.

(Tradice Běhu svatého Václava - zpracovala R. Demová)