Když se zchladit, tak u ledu!! Když vypustit páru, tak na ledě.

Už v září jsme plánovali pro naše deváťáky malé překvapení. Proč? Protože to je jejich poslední rok. A ač prý čas plyne pořád stejně, tak v tomto případě si dovolíme zapochybovat. Školní rok deváťáka utíká obzvlášť rychle. A také je obzvlášť náročný. Není nic příjemného po dobu osmi měsíců několikrát za den slyšet slovo „přijímačky". Když už máte ty dva dny zkoušek, kterými vás celou dobu strašili, za sebou, čekají vás další dva týdny čekání. Dopadlo to dobře? Přijali mě? Nebo ne?

Při přemýšlení, jak uvolnit a zchladit jejich rozžhavené hlavinky, nás napadl zimní stadión. Tam se zchladí určitě. Akci jsme pojali jako dobrovolnou. Bylo na nich, aby se rozhodli, jestli jet chtějí, nebo ne. Udělali nám radost. Překonali stud a přijali tuto výzvu. 16. dubna, den po přijímacích zkouškách, vybaveni přilbami a bruslemi, nastoupili do autobusu. Přeprava, půjčení a zkoušení bruslí proběhlo hladce. Během chvilky stáli na ledě, kde na ně čekal trenér. Nechal je, aby si zvykli na to, že už nestojí pevně na nohou, ale mezi nimi a zemí jsou jen nože, které je občas unášejí jinam, než oni sami chtějí. Pustil jim hudbu. Půjčil pomůcky, aby po ledě mohli svištět i ti, kteří si svými bruslařskými dovednostmi nebyli úplně jistí. Pak přišly na řadu jízdy s různými překážkami a úkoly. Ke slovu se dostaly i puky a hokejky. Zastříleli si na branky, zahráli bruslařský biatlon a než se nadáli, sestavovali skupinku na společnou fotku, protože čas uplynul a bylo potřeba pustit na plochu další pohybuchtivé žáky.

Potěšilo nás, že se všichni zúčastnění zapojili. Že i ti, kteří stáli na bruslích poprvé, to nevzdali a s ledem a noži na nohou statečně bojovali. Snad to splnilo účel a oni se trochu uvolnili a bruslení si užili (fotogalerie).

Ester Podhradská