Čtvrtek s kulturou

Ve čtvrtek 31. 3. 2016 jsme my, žáci 9. ročníku, jeli do Beskydského divadla v Novém Jičíně. Čekala nás divadelní hra nesoucí název Poslední trik Georgese Méliése. /Georges Méliès - 1861 – 1938, francouzský filmový režisér a významný průkopník kinematografie/

Byli jsme zvědaví, jak nás to bude bavit.

Přišel začátek a my jsme byli opravdu překvapeni, protože herci nemluvili. O to těžší bylo pochopit, o čem divadelní hra je. Během vystoupení jsme viděli řadu zajímavých triků a kostýmů, stínové divadlo, části němých filmů. Museli jsme být i velmi potichu, protože každé slovo bylo slyšet! Nakonec jsme zatleskali a shodli jsme se, že takovou divadelní hru jsme ještě neviděli, a jsme rádi, že jsme poznali něco nového.

Divadelní hra mi přišla zajímavá v tom, že jsem nikdy neviděla představení, ve kterém se nemluvilo. Líbily se mi kostýmy herců, obzvláště kostýmy kostlivců. Nejsem si jistá, že tento typ divadelních her mě baví, ale určitě bylo zajímavé vidět zase něco jiného. Jedna věc mi ale z divadla utkvěla v hlavě, a to chytlavá, několikrát se opakující melodie :D

Představení se mi moc nelíbilo, protože se v něm vůbec nemluvilo, a moc jsem proto nepochopila jeho děj, takže vlastě nevím, jestli umřel nebo neumřel.

Divadlo se mi líbilo. Děj, zpracování a kouzelnické triky. Ale co mi vadilo, byla hudba, která začínala být otravná, a to, že se tam vůbec nemluvilo.

Divadlo se mi líbilo částečně. Zajímavé byly triky, nad kterými jsem přemýšlela, jak je udělali. Vadilo mi, že vůbec nemluvili. Melodii, kterou ke hře pouštěli, jsem měla v hlavě celý den, protože se opakovala pořád dokola.

Simona Závadová, Eva Pantůčková, Daniel Mikš, Eliška Trefilová